Miroslav Holub (1923 - 1998)

#lékař_spisovatel

foto: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-8/miroslav-holub-13-9-1923-ndash.html
Český rozhlas - rubrika Portréty https://plus.rozhlas.cz/miroslav-holub-nevsedni-basnik-vsedniho-dne-7612012 Doporučuji poslechnout, 25 minut.

Holub vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, navštěvoval ale také přednášky z logiky, filozofie a literární historie. Byl redaktorem časopisu Vesmír, pracoval jako vědecký pracovník v Biologickém ústavu AV ČR.

Byl autorem 150 vědeckých prací z oblasti imunologie. Pokládal se za vědeckého pracovníka a v nadsázce říkával, že „básníkem je pouze tehdy, když píše báseň, tedy maximálně jednou do měsíce“. Mezinárodní věhlas Miroslava Holuba dokládal i nekrolog v listu The New York Times.

Jeho autor David Young (Holubův americký přítel a překladatel) napsal, že Holub chápal vědu a rozum jako protipóly komunismu. Věřil ve fakta a byl kritický k projevům iracionality. Nezdálo se mu, že by se jeho básnická citlivost neslučovala s láskou k vědě. https://plus.rozhlas.cz/miroslav-holub-nevsedni-basnik-vsedniho-dne-7612012

V 50. letech se sám řadil mezi existencialisty do okruhu Ohnice (in Medailonky českých lékařů spisovatelů, Káše) s tím, že využíval volný verš inspirovaný poetikou všedního dne. Bývá ale zvykem řadit ho spíše k básníkům poezie všedního dne, tedy do skupiny Časopis Květen a poezie všedního dne

Poznámky z knihy: Panorama české literatury 1 do roku 1989: Prvotiny Denní služba (1958), Achilles a želva (1960), Slabikář (1961), Jdi a otevři dveře (1961) - originální básník. Vyjadřoval se přímo a jednoznačně. Jeho styl je maximálně sdělný, strohé vyjádření. V textech převládají substantiva a slovesa, zatímco adjektiva jsou potlačována. Přesné pojmenování koresponduje i se slovníkem, autor se nechal inspirovat jazykem vědy. Holub usiloval o přesný obraz, který nepřipouští různý výklad. Užíval kontrastních pojmenování a na principu kontrastu založil kompozici mnoha básní. Otázka lidské velikosti se stává otázkou hodnoty jejich života. Prostý člověk je středem světa a smyslem života je pozitivní drobná každodenní práce, která je povýšena do mýtické roviny. Další sbírky: Zcela nesoustavná zoologie (1963), Tak zvané srdce (1963), Ačkoli (1969), Události (1971). Tematicky byla Holubova poezie zaměřena proti myšlenkové pohodlnosti, malosti, plochosti, tuposti a oportunismu. Obranu proti těmto nebezpečím bylo třeba podle něho hledat v etice vědy, v její preciznosti vyjadřování, v touze dobrat se pravdy padni komu padni a v hlubokém prožitku všech životních jevů. Báseň pro něj nebyla souborem slov, nýbrž procesem odhalování mýtů, cestou, jak přijít věcem na kloub. Miroslav Holub je jedním z našich nejpřekládanějších básníků. Úplný seznam jeho sbírek a prozaických textů uvádí Wikipedie. Báseň o Janu Palachovi pak knižně nikdy nevyšla, je k dispozici https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/43/74/14/hostum_z_hlubin_mrazu.pdf